|
|
O dědovi
Soukupová, Karolína ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Fišerová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu osobnosti prof. PaedDr. Jiřího Davida, CSc. v pozici teoretika výtvarné výchovy a jejího pedagoga. Jeho osobnost je zde zkoumána skrze biografickou metodu, kterou v práci představuji. O životě Jiřího Davida se můžeme dočíst mimo jiné z rozhovorů s lidmi z jeho blízkého okolí, kterými práce disponuje. V textu je také poodhalena osobní rovina vzpomínek na dědečka z období mého dětství. Didaktická část se soustředí na téma dětské tvorby v podobě zadaných úkolů v hodinách výtvarné výchovy. Jsou zde zohledněny cíle RVP. Výtvarná část zahrnuje sérii tužkou překreslených fotografií ze života dědečka, velkoformátový obraz s rostlinnými motivy a maketu autorské knížky. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří David, výtvarná výchova, biografická metoda, rodina, kořeny
|
|
|
Výstavy Konfrontace v letech 1984-1987
PROKEŠOVÁ, Daniela
Tématem této bakalářské práce jsou výstavy Konfrontace I-VI, výstavy, které v letech 1984-1986 uspořádali studenti Akademie výtvarných umění a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Studenti v tehdejší době neměli možnost účastnit se oficiálních výstav a silná potřeba vystavovat a konfrontovat se mezi sebou je dovedla k tomu, že si uspořádali vlastní ve svých ateliérech a bytech. Jejich organizace se ujali Jiří David a Stanislav Diviš po zjištění, že někteří jejich spolužáci mají stejné potřeby jako oni. Hlavním cílem práce je, co nejpodrobněji popsat tyto výstavy a přiblížit jejich podobu na základě dostupných fotografií a dobových recenzí a zhodnotit jejich význam, jak pro samotné účastníky výstav, tak pro další vývoj výtvarného umění v našem prostředí. Dále se práce věnuje zasazení výstav do kontextu umění a společenské situace na přelomu 70. a 80. let 20. století. Umělecká tvorba v té době byla silně ovlivněna vládnoucím komunistickým režimem, který umění svazoval řadou omezujících pravidel a nepovoloval vystavovat každému. Organizace výstav v alternativních, negalerijních prostorách tak nebyla ojedinělým počinem. V závěrečné části práce je posouzen vliv Konfrontací jakožto počátku našeho postmoderního umění, především podle prvků, které jako postmoderní spatřovali v dílech recenzenti výstav.
|
|
|
O dědovi.
Soukupová, Karolína ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Fišerová, Zuzana (oponent)
Práce se věnuje životu jednoho výjimečného dědečka i životům všech dědečků z pohledu jejich vnoučat. Jde o téma našeho vztahu a toho, jak mě, mou rodinu a také spoustu dalších lidí utvářel a rozvíjel. Důležitost může tedy čtenář také spatřit v představě toho, jakým způsobem formoval pojem výtvarné výchovy u nás. Jedná se tedy také o dědovo působení na spoustu učitelů a mimo jiné také o rozšíření jeho odkazu. Smysl práce by tedy měl spočívat primárně v připomenutí jeho textů i obrazů a tím jejich aktualizaci a otevírání dalších možností tvorby. V práci jsou popsány naše společné vzpomínky a to, čím, proč a jak jsme trávili čas. To a mnohé další je zachyceno také doprovodnými ilustracemi a obrazem na plátně. Zmíněno je rovněž jeho výtvarné pojetí didaktiky v očích dalších autorů. Záměrem práce je tedy obnovit jeho názory a věnovat se jeho svébytnému pojetí vývoje člověka v sociokulturním kontextu. V praxi by tyto informace mohly inspirovat a osvětlit další směry v současné pedagogice. KLÍČOVÁ SLOVA dědeček, vztah, rodina, výtvarná výchova, kreslení, kresby, umění, umělecké zájmy
|
|
|
Apropriace a recyklace mediálních obrazů
Černá, Iveta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Apropriace a recyklace mediálních obrazů se zabývá tím, jakými způsoby se mediální obrazy dostávají mimo svůj původní kontext a jak tento proces mění jejich funkci a významy. Práce sestává ze tří částí. První část čtenáře seznamuje s metodou apropriace a recyklace, a to jak s jejími počátky, tak i s jejími specifiky. Druhá část se zabývá tím, co jsou ikony a jak je využívá umění. K tomu je nejdříve potřeba uvést základní sémiotické pojmy, abych se dále mohla věnovat tomu, jak se posouvá význam a jak fungují mediální ikony. V třetí části se věnuji konkrétním případům apropriace a recyklace, které jsou podle charakteru rozděleny do jednotlivých podtémat malířství, politická ikonografie, modely a autorovo promítnutí sebe sama do fotografických ikon. Čtvrtá část se zabývá apropriací a recyklací mediálních obrazů ve vztahu k autorským právům. Zahrnuje podkapitoly o českém autorském právu i o licencích Creative Commons, o teoretických návrzích svobodné kultury a o konkrétních případech apropriace zajímavých z hlediska porušení autorských práv.
|
|
|
Jazyk legendy z doby barokní
DOLEŽALOVÁ, Zdeňka
Téma se bude týkat jazykové stránky textu z doby barokní, a to v komplexním pohledu na obsahové pojetí a příznakové rysy plánu hláskoslovného a tvaroslovného. Plán syntaktický a lexikální z důvodu značné rozsáhlosti práce zkoumán nebude. Předmětem analýzy bude dílo pátera Jiřího Davida Medicus Hercinius, to jest: Velko-lesní hojitel a uzdravitel, aneb Život S. Vintíře, jináč Gunthera neb Guntýře {\dots} Spis byl vytištěn v Praze roku 1713. V úvodní části se věnujeme obecným informacím o autorovi, o době, ve které žil a tvořil, a o jeho současnících. Zmíníme se také o legendistické literatuře u nás, o životě svatého Vintíře a o obsahu samotného díla vůbec. Další dvě kapitoly informují o významných humanistických a barokních autorech. Poté se již seznámíme s jednotlivými hláskoslovnými a tvaroslovnými jevy, jak z hlediska teoretického tak i praktického. Cílem práce bude dílčím způsobem přispět k poznání češtiny doby pozdního baroka.
|
host ::
RSS.